Hromadná žaloba
kam se obrátit a jak ji podat

Co je to žaloba

Žaloba je právní úkon. Na soud se obrací žalobce, který nabyl dojmu, že byla ohrožena nebo již porušena jeho práva. Žaloby se podávají buď v občanskoprávním řízení (sem spadá například žádost o rozvod, nebo o zaplacení určité částky peněz, kterou není možné od dlužníka získat jiným způsobem), nebo správní žaloba, která se podává proti veřejnoprávnímu rozhodnutí správního orgánu, k ochraně při nečinnosti správního orgánu, k ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, v kompetenčním sporu mezi orgány státní moci, nebo ve věcech střetu zájmů veřejných funkcionářů.

Žalobu může podat jak právnická, tak fyzická osoba. Právnická osoba může představovat společnost či korporaci a je u soudu zastupována prostřednictvím svých či najatých právníků. Podáním žaloby pak začíná samotný soudní proces. Jak ale žalobu podávat, v jakých případech ji podávat a co tím může člověk docílit? O těchto otázkách je nejlepší se poradit se svým právním zástupcem či poradcem, v každém případě člověkem, který je v právu a všech jeho ohledech a procesech zběhlý.

Pokud však chcete podat žalobu sami, a ne prostřednictvím státního žalobce či vámi najatým právníkem, měli byste znát vzor žalob. Každá žaloba má totiž svá vlastní specifika, tradiční oslovení a podobně. Není vhodné naklusat k soudu s umolousaným papírem, na němž se skví výčet stížností na vašeho souseda. Také by si případný žalobce měl pročíst či jinak zjistit pravidla a možnosti v případě zpětvzetí žaloby, což je způsob, jak žalobu odvolat. Používá se například při mimosoudním vyrovnání, které proběhlo během soudního přelíčení, na základě dohody.

Zcela zvláštním druhem žalob je žaloba hromadná a žaloba vylučovací. Ta druhá se využívá v souvislosti s exekučními řízeními, kdy na nějakém předmětu exekuce má zájem či právo třetí osoba. Tato osoba poté podá vylučovací žalobu na předmět exekuce, na níž má ono výsadní právo a které provedení exekuce na daném předmětu znemožňuje. Kromě exekučního řízení je žaloba přípustná i v řízení konkursním a vyrovnávacím. Pro více informací hledejte v § 267 odst. 1 občanského soudního řádu.

Druhy žalob

 Mezi nejčastěji podávané typy žalob patří: Žaloba o neúčinnosti kupní smlouvy, žaloba na určení vlastnictví, žaloba k rozhodčímu soudu, žaloba o výživné po rozvodu, žaloba o neplatnosti manželství, žaloba na ochranu osobnosti, žaloba na vyklizení bytu, žaloba pro zmatečnost…

 

 I když se zdá, že je žalob mnoho a mnoho, obecně právní řád České republiky rozlišuje čtyři typy správních žalob a tři hlavní typy občanskoprávních žalob. Ty jsou:

 

 Statusová žaloba  - Tato žaloba se zabývá osobními vztahy, a to ve sporných i nesporných řízeních. Jde například o situace rozvodu, osvojení, určení otcovství apod. Soud v takovém řízení rozhoduje o zrušení nebo nabytí konkrétních vztahů a z nich vyplývajících povinností.

 

 Žaloba na plnění  - Patří mezi nejtypičtější žaloby, jelikož směřuje k získání exekučního titulu, který udává povinnost něco splnit- něco dát, něco udělat nebo se něčeho zdržet a strpět. Vydání exekučního titulu je mimo jiné třeba podmínkou exekuce.

 

 žaloba určovací - Tento druh žaloby se zabývá tím, zda někde právní vztah je, nebo není.

 

 Vedle občanskoprávních žalob stojí ještě správní žaloby, které se vztahují na rozhodnutí veřejné správy. Mezi nejčastější žalobu patří žaloba proti rozhodnutí správního orgánu . Pokud správní soud vydal rozhodnutí, které omezuje něčí práva, poškozený podává právě tuto žalobu. Stejně tak pokud se trest udělený veřejnou správou zdá poškozenému nepřiměřený, lze žádat o zmírnění či zrušení tohoto rozsudku. To se stává například v případě odnětí řidičského průkazu.

 

 Dalším typem správní žaloby je proti nečinnosti správního orgánu. Podání této žaloby se vztahuje na situace, kdy se někdo domáhal u správního organu rozhodnutí, ale neuspěl, protože správní orgán nereagoval. Podobný ochranný účinek má žaloba proti nezákonnému zásahu . Poslední dva typy žalob jsou ohledně kompetenčního sporu mezi orgány veřejné moci a ve věci střetu zájmů veřejných činitelů , jimiž se dá docílit například zrušení pracovního poměru.